Název

Krkonoše běžky 20.-22.2.2015

Popis

Svoje vyprávění bych začal asi takto: Pokud před pár lety šel někdo po stejných krkonošských boudách jako my: Vrbatova bouda (Konrád), Labská bouda (Budvar ?), Vosecká bouda (Rohozec), Martinova bouda (Krakonoš) a byl to (jako já) také pivní znalec a labužník, tak se mu vůbec nedivím, že Petrovy boudy ve finále podpálil...
Naše výprava začala v pátek 20.února. Přijel jsem za Milanem do Jablonce n./Nisou a šli jsme probrat víkendový plán do Irské hospůdky. Příjemná záležitost. Ve dvě ráno jsem uléhal u Milana v obýváku s naivní představou, že mě čeká 5 hodin spánku. Zhruba kolem páté mě probudila malá Léňa, která si přišla prohlídnout strejdu :-). No nic, mohli jsme dopadnout ještě hůř, neb cestou na ranní autobus jsme potkali ženštinu, která večer seděla ve stejné krčmě jako my, ale evidentně ještě nestihla domů dorazit - její chůze připomínala zvláštní druh tance.
Konečně jsme v Rokytnici, kde se k nám přidává ještě Bloud a Ondřej. Pivko na posilněnou snídáme u spodní stanice lanovky a pak už vzhůru do hor. Terén byl pro běžkaře jako stvořený - umrzlá a ledovatá krusta. Když mi mezi Vrbatovkou a Labskou asi podesáté upadlo tělo, vzal jsem lyže na ramena a šel pěšky, jelikož v pondělí potřebuju být v práci a ne na pooperačním oddělení. Zhruba v tomto duchu pokračoval celý den, pouze večer se zvedl silný a ledový horský vítr, který nás doprovázel až na Martinovku, kde jsme měli zamluvené ubytování. Večer jsme příjemně poseděli v hospůdce (já pil rum) a ráno jsme po snídani pokračovali dál podle plánu. Nechci furt nadávat na pivní prokletí, které mě pronásledovalo celou výpravu, ale neodpustím si poznámku o fekálii, jež mi natočili na Labské boudě. Teda nevím jestli "natočili", protože zhruba takhle vypadá vzorek močky nabraný ze septiku. Údajně to byl Budvar. Tuhle značku, pravda, nevyhledávám, ale této hospodě by skutečně měli odebrat licenci na točení Budvaru, nebo raději celkově odebrat licenci na všechno. Neřeším to, že za tyhle patoky si v našich sociálních horách říkají nehorázné peníze. Chápu, že nějak se ty boudy živit musí a určitě to nemají jednoduché, ale proboha proč není možné v celých Krkonoších vypít ani jedno dobré pivo ? Naše cesta dále pokračovala přes Voseckou směrem dolů. Půlka party se odpojila a jela do Rokytnice, kde měli auto. Já s Milanem jsme si to protáhli ještě do Harrachova. U Mumlavských vodopádů jsem jen minul kiosek s cedulí "pivo Rychtář" a konečně v bufetu na harrachovském autobusáku jsme do sebe nalili lahodnou lahvovou Plzeň. Až do teď tomu zázraku skoro nevěřím...

Kategorie a štítky

Nastavení