Velký vandr Ohře 27.6.-3.7.2019

Název

Velký vandr Ohře 27.6.-3.7.2019

Popis

Léto je v plném proudu a tropické teploty lákají vyrazit na vodu. Nedalo moc práce vymyslet kam, jelikož kolem Ohře to moc prošmajdaný nemáme a příroda je v Podkrušnohoří nádherná.
Po nekonečných osmi hodinách ve vlaku jsme konečně v podvečer 27. června vystoupili v Kynšperku nad Ohří. Ten večer se toho už moc vymyslet nedalo, neb ve vlaku nešlo dělat nic jiného, než špuntovat plechovku za plechovkou. Za vděk jsme dali vodáckému tábořišti na místním hřišti, kde jsme ještě do nočních hodin kecali u kiosku.
Ráno bylo potřeba nechat vyspat nejmladšího člena výpravy (mě), jelikož na vše je potřeba jít s námořnickou rozvahou. Bedy s Bobešem zatím doběhli do konzumu pro snídani a nějakej ten lahváč. Kolem 10. dopolední konečně vyplouváme. Bobeš, jakožto nejzkušenější vodák, nám hned ze začátku zopakoval základní vodácká pravidla – nevynechat jediný kiosek, seznámit se s řekou (udělali jsme se s Bedym hned po nalodění) a neříkat veslu pádlo (nebo obráceně, to už nevím…). Cesta utíkala krásně, po třetím převrhnutí Bedy zjistil, že si zapomněl utáhnout sud, takže má vše promočený, ale o tom to je. Večer jsme strávili v tábořišti Dronte, na kraji Sokolova.
V sobotu to pralo už od páté ranní, naštěstí jsme šli včera večer celkem brzy spát, páč zavřeli kiosek. Na dnešní plavbu jsme se těšili asi nejvíce, budeme plout kolem hradu Loket a jen těžko budete hledat hezčí panorámata. Škoda jen, že z vody nejde fotit, páč máme vše v sudech. Nicméně by byl hřích tady nezastavit a nejít na pivo ke Švejkoj do hospody. Luxusně napojeni jsme pokračovali v plavbě podél Svatošských skal až do kempu Liapor na kraji Karlových varů. Večeře na grilu, nachlazená plešková Plzínka, sprcha a karban. V noci mě střídavě budilo chrápání dvou medvědů, a když jsem konečně zabral, tak nad Varama spustil půlnoční ohňostroj u příležitosti MFF. Ležíce v trávě mi to nepřišlo jako senzace, ale jako vyhozený prachy. Nicméně se musím vžít do rolí chudáků umělců, kteří tou dobou chlastali zadara v pětihvězdičkových hotelech, a sponzorující Zbrojovka jim zřejmě zaplatila málo šampusu, to bych hned ráno taky napsal petici…
Nás ovšem hned po ránu čekala dlouhá plavba přes celé Vary, která ovšem byla odměněna nezapomenutelným zastavením v kempu Hubertus. Na první pohled totálně sociální tábořiště, ovšem hned na ten druhý pohled zjistíte, že personál, který tu tvrdě maká již od velikonoc, je prostě naprosto v pohodě a jídlo, které nám připravili v boudě z prken, předčilo většinu jídel v podnicích, které si říkají restaurace. Následoval sjezd divoké peřeje, ovšem nás, starý vodáky, už nic nerozhodí. V kempu Na Špici v Radošově definitivně končí naše plavba.
Po krásném probuzení na kraji řeky odevzdáváme kajaky (nebo čluny), no prostě ty naše lodě a dál už jdeme hezky pešky, nic se totiž nemá přehánět. Úmorná vedra ovšem pokračují a červená turistická značka se tady krapet vzdaluje od řeky, což mělo za následek nedostatek hospod a podobných zařízení. Časem zmizely i místní konzumy a v zájmu záchrany života nám nezbylo, než popojet vláčkem ze Stráže nad Ohří (kde si nekoupíte ani dešťovou vodu) do Perštejna. Zdejší kemp na hřišti byl ovšem zavřený a místní pivovarská restaurace nás vykopla ještě za světla. U řeky byl naštěstí ještě malý kempík, ale když nám paní v kiosku znalecky řekla, že Plzeň nepovažuje za pivo, tak jsem se prostě sebral a odešel do nejbližší krčmy, kde sice Plzeň nestála za velkou pochvalu, ale měli otevřeno až do noci, k dispozici krásnej volnej pokoj se sprchou, a já si mohl ošetřit všechny rány, dlouhým putováním způsobené. Bedy neodolal a dorazil za mnou. Jen hrdinný Bobeš zůstal věrný vodáckému životu a přespal u řeky, což ho psychicky krapet poznamenalo :-).
Po ránu jsme se opět všichni sešli a pokračovali dál, přes úžasný hrad Šumburk až do lázeňského městečka Klášterec. Výborná zahradní restaurace, prohlídka zámeckého parku, relax v aquaparku… Odpočinek byl už potřeba. Bobeš večer zjistil, že ho to pěšky nebaví, přesedl na ponorku a odjel domů. To se někdy stane i mezi drsnými chlapáky. My už toho s Bedimírem měli taky celkem dost, týden v kuse na slunci zanechá následky i na velbloudoj. Poslední noc jsme strávili v autokempu U Jezu, kde jsme jim vyplenili lednici od všech Kingswoodů a podobných srágor, ale večer to docela přišlo k chuti.
Po snídani nás čekal výstup na hrad Egerberg a pak už jen cesta do Kadaně. Obídek, prohlídka středověkého náměstí, naplnění batohu Plzní, kteroužto tedy odborná veřejnost nepovažuje za pivo, a pak už dlouhá cesta vlakem až domů.
Bylo to krásné a doufám, že na podzimní expedici už opět pojedeme v plném počtu :-).

Období

Statistiky

  • 87 fotek
  • 3 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Velký vandr Ohře 27.6.-3.7.2019
Komentáře Přidat